Svoboda a nezávislost v technologické oblasti

Chtěli bychom Vám představit program Dělnické strany sociální spravedlnosti zaměřený na informační technologie. Zde přiblížíme celkovou filozofii, jejíž rozvinutí do konkrétních kroků naleznete v dalších příspěvcích. Cílem tohoto programu je řešit ty aspekty užíváních informačních technologií, které nejsou čistě technologické a vyžadují politické nebo regulatorní opatření a zároveň se bránit regulacím, které na naši svobodu útočí.

Zásada číslo jedna.
V problematice (informačních nejen) technologií a jejich strategických komponent je z politického hlediska klíčová problematika jejich kontroly v nejširším slova smyslu. Tedy disponování licencemi a rozhodnutí o budoucí podobě produktů a všechna rozhodnutí týkající se dané technologie, nikoliv pouhé rozhodování o cenách a dílčích podmínkách licence (např. omezení licence na 5 let). Problematika kontroly se týká jak klasických komerčních produktů, které jsou výhradním vlastnictvím konkrétní organizace, tak i u děl s otevřeným zdrojovým kódem pod svobodnými licencemi. I zde je třeba řešit, kdo produkt kontroluje. Zpravidla je to někdo, kdo sponzoruje klíčové vývojáře, i když zde kontrola není natolik pevná a jasná. Pro Českou společnost je žádoucí, aby existovala systematická politika, která umožní státu takové autory a vývojáře vychovávat podporovat a tím si získávat vůči světu výhodnou pozici a zároveň produkovat kvalitní kulturní dědictví a ještě snížit závislost (potažmo uspořit) na dovozu komerčních produktů.

Zásada číslo dvě.
Kontrola a z toho vyplývající požitky musí přejít od parazitických struktur nadnárodních korporací, k tvůrcům a jejich národu. Informační technologie jsou mimo jiné podstatná součást kultury a tak musejí být i vnímány lidmi a státem.

Zásada číslo tři.
Česká republika se musí aktivně snažit, aby stát a jeho občané a firmy měli maximální podíl na kontrole informačních technologií, je nepřípustné přihlížet kolonializaci, tak jak se to například děje tolerováním monopolních praktik nadnárodních korporací. Přitom Česká republika disponuje velkým množstvím talentovaných lidí, kteří produkují technologie špičkové světové kvality. Míra kontroly těchto zdrojů je podstatným měřítkem stupně národní nezávislosti.

Zásada číslo čtyři.
Je nutné, aby byl v lidech systematicky podporován tvůrčí potenciál, všemi způsoby a aby lidé si byli vědomi širších aspektů své tvorby. Bez podpory konkrétních tvůrčích osobností není možné dosáhnout výše zmíněných cílů.

Zásada číslo pět.
Ke svobodě se nelze propracovat regulací. Svobodu nelze dosáhnout nějakým administrativním zásahem typu úřad či zákon (například úřad na ochranu osobních údajů). Svobodu si musí každý jedinec a národ vybojovat, my jen ukazujeme cestu a nabízíme hodnoty. Je těžké budovat svobodu ve společnosti, kde si většina lidí ani neuvědomuje katastrofální následky šmírování a cenzury internetu a nejeví nějakou známku vůle k průzkumu technologických protiopatření a obraně vlastních bytostných zájmů. V boji za (technologickou) svobodu spoléháme výhradně na vůli, inteligenci a píli národa a možnosti technologií nikoliv na administrativní opatření. Připomeňme si zde výrok bojovníka za svobodu Miroslava Dolejšího a příslušníka třetího a čtvrtého odboje z Týdeníku Politika “Organizace zbabělého houfu je bezcenná. Úkol veřejného odporu a opozice na sebe musí vzít každý jednotlivec”. Administrativní a politická opatření budou vycházet ze společné vůle národa osvobozeného od nepřátelské propagandy a budou směřovat proti zneužívání kapitálu nadnárodních firem k omezování naší svobody.

Zásada číslo šest.
Svoboda projevu a anonymita má absolutní přednost před ochranou autorských práv. Tedy pokud je technologie jejímž prostřednictvím dochází k porušování autorských práv, ale pomáhá chránit svobodu projevu a anonymitu, nemůže být technologie jako taková potlačována. Toto se týká explicitně například šifrovaných a peer-to-peer sítí, ašifrování obecně, dále anonymizačních sítí typu TOR .

Obecné cíle

• Technologická nezávislost a svoboda rozhodování pro ČR i její obyvatele a firmy.
• Zabránění patentovému a copyrightovému vydírání občanů.
• Zabránění omezování svobody slova ať již pomocí obskurních zákonů nebo oklikou pod záminkou porušování autorských práv.
• Zajistit síťovou neutralitu internetu, to znamená poskytovatelé budou muset zprostředkovat uživateli internetu jakoukoliv komunikaci a nebudou jí moci filtrovat ani zpomalovat oproti jiné komunikaci. Budou se muset chovat naprosto neutrálně.
• Zrušení výběru daní, které jdou do soukromých kapes mediálních korporací a na „tvorbu“ jejich antikulturních paskvilů.
• Necenzurovaná svoboda slova, zajištěná technologiemi (nikoliv úřady) na ochranu soukromí a vůlí lidí je používat a vyvíjet.
• Preference přímé komunikace mezi koncovými uživateli tzv. Peer-to-peer jako protiváha k jednostranné komunikaci uživatel-nadnárodní mediální korporace.
• Preference aplikací založených na svobodném software, otevřených licenčně čistých protokolech a přímé komunikaci (peer-to-peer).
• Kvalitní informatické vzdělávání a posilování právního vědomí občanů.
• Systematická státní podpora svobodnému a kulturnímu obsahu v míře řádově větší než dnes.
• Budování kultury a kapitálových statků svobodného software pro další generace reprezentované svobodným obsahem.
• Rozšiřování technologického životního prostoru pro náš druh.
• Systematické zdokonalování znalostí a schopností jednotlivců kvalitním vzděláváním zaměřeným na získání schopností.