Pro licencování software, který bude financován z kapes českých daňových poplatníků (granty na svobodné projekty), počítáme s licencí, která by ochránila navenek investice našeho státu, tak aby na výsledcích naší práce nemohl nikdo parazitovat, zároveň ale musí zůstat zachována svobodná povaha daného software. Licence by měla vycházet z licence GNU GPL, s tím rozdílem, že by podmiňovala užití SW lidmi neevropského původu zaplacením nákladů vývoje našemu státu, popřípadě jiné organizaci zastupující národ jako etnicky a kulturně homogenní skupinu kolektivně investující do tvorby kultury. I při zohlednění těchto plateb vyjde třetí svět takovýto svobodný software levněji než software protlačovaný nadnárodními korporacemi.

Svobodným obsahem rozumíme nejen svobodný software (šířen například pod GNU licencí), ale i jiná autorská a kulturní díla, která mají svobodné licence. Odstraněním autorských plateb ať již v podobě výpalného vybíraného organizacemi OSA, Oaza, Intergram, nebo díky nasazení OSS, se sice uvolní značné množství prostředků, ovšem vznikne nutnost financovat náklady rozvoje svobodného obsahu. Tyto náklady budou ale řádově menší, neboť se bude jednat pouze o financování lidí, kteří skutečně pracují na výrobě svobodného obsahu, nikoliv financování zisku korporací a jejich nákladného chodu. Alokace prostředků bude probíhat pomocí grantového systému otevřenému komukoliv (kdokoliv může působit jako autor svobodného obsahu). Zároveň každý bude moci navrhnout nové téma na svobodný obsah a lidé budou moci hlasovat. Technická realizace v době internetu není problém. To, které téma získá nejvyšší počet hlasů, dostane přiděleno nejvíce prostředků ze státního rozpočtu jako grantový rozpočet. Ten bude poté rozdělen mezi autory daného díla, s tím, že výkon autorských práv přejde na investora – stát, který dílo licencuje jako svobodný obsah. Takovýto mechanizmus financování bude přínosem pro stát (úspory a technologická nezávislost), občany a firmy (úspory nákladů, svoboda užívání) i autory (vyšší finanční motivace a stabilita zaměstnání).
Na této svobodné tvorbě by se mohly pochopitelně podílet i české komerční firmy, pochopitelně pouze s českými zaměstnanci, nebo se zaměstnanci evropského původu.